Od loňského roku platí novela vodního zákona. Tato novela zjednodušeně řečeno způsobila, že srážkové vody z odlehčovacích komor spadají nově pod režim odpadních vod. A proč o tom píšu? Zaprvé si myslím, že veřejnost tuto změnu nemusela zaregistrovat, přitom se časem v našich peněženkách určitě projeví. Zadruhé se snažím jedné společnosti vodovodů a kanalizací s touto problematikou pomoct jak právně, tak politicky.
Co se konkrétně změnilo?
Obecně platí pravidlo, že pokud někdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, potřebuje k tomu povolení. Novela stanovila: Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací, stává se srážková voda vtokem do této kanalizace vodou odpadní. Nyní tedy i taková srážková voda potřebuje povolení.
Novela sice zavedla výjimku, že povolení k nakládání s vodami není třeba k vypuštění odpadních vod z odlehčovacích komor, chránících stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením, do vod povrchových a Sdružení odboru vodovodů a kanalizací proto na začátku zastávalo názor, že se tato výjimka uplatní pro veškeré odlehčovací komory umístěné na jednotné kanalizaci zakončené čistírnou odpadních vod. Ministertvo životního prostředí však zpracovalo sdělení, ve kterém prezentuje názor odlišný, tj. že i uvedený typ odlehčovacích komor musí mít povolení k nakládání s odpadními vodami (více informací zde).
Proč je to problém?
- K žádosti o povolení k vypouštění odpadních vod je nutné doplnit informace o množství a kvalitě vypouštěných vod. Tyto údaje se však doposud neměřily. Žádné zařízení pro takové měření se obvykle neinstaluje.
- Měřit kvalitu odlehčovaných vod je obtížné. Odlehčované vody se mění v čase s délkou trvání, intenzitou deště apod.
- Zajistit potřebné povolení znamená personální i finanční náklady.
- A co je možná největší problém – odlehčované srážkové vody podléhají i zpoplatnění.
K poslední odrážce doplňuji, že novela sice také uvádí: Od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se osvobozuje vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace podle § 8 odst. 3 písm. g) splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. V praxi však zvýrazněná část přináší výkladové problémy a není jasné, kdo poplatek platit má a kdo ne.
Závěr
Historie projednávání návrhu je zveřejněna zde. Pokud se chcete o problematice dozvědět víc, na konci této stránky najdete podnět adresovaný MŽP, který jsem společně s jednou společností vodovodů a kanalizací zpracovala. Na podnět nám bohužel přišla negativní reakce, ale nevzdáváme to a připravuje se interpelace.