Protipovodňová opatření – další důvod proč se v Brně nestaví

30 Čvc

Výstavba v Brně je v poslední době vlastně oxymóron. Když se pomine finanční nákladnost, překážkou je hlavně platný územní plán nebo zdlouhavé povolovací procesy. A v některých oblastech existuje další překážka – chybí protipovodňová opatření.

Povodňové plány

Pro záplavové oblasti se vydávají povodňové plány, ve kterých se podrobněji upravuje, za jakých podmínek v nich lze či nelze stavět. Pro oblast Brna je relevantní Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje, Národní plán povodí Dunaje a Dílčí plán povodí Dyje. Všechny tyto povodňové plány přesto ponechávají široký prostor pro uvážení vodoprávního úřadu (Magistrátu města Brna) při vydávání závazného stanoviska k plánované stavbě.

Změna postoje krajského úřadu

Do roku 2018 s vydáváním takovýchto závazných stanovisek nebyl problém a stavebníci je převážně získávali. Od počátku roku 2019 však nastal zlom, kdy nadřízený orgán vodoprávního úřadu (Krajský úřad Jihomoravského kraje) začal souhlasná závazná stanoviska rušit s tím, že nejdříve je potřeba vybudovat protipovodňová opatření a až poté lze získat povolení ke stavbě.

29.7. vyšla reportáž o tom, že stavba protipovodňových opatření kolem Svratky v centru Brna se navíc o půl roku odkládá. V reportáži se uvádí, že se aktuálně čeká na Metodiku Ministerstva životního prostředí, která by měla vyjasnit, za jakých podmínek tedy lze souhlasná závazná stanoviska vydávat. Paradoxní je ale třeba situace na ul. Nové Sady, která spadá do záplavové oblasti, a proto se tam podle výkladu krajského úřadu zatím stavět nemůže. Přesto se ale staví, protože dotyčný stavebník získal povolení ještě v roce 2018.

Náhrada škody?

Asi každého, kdo v záplavové oblasti plánoval stavět, napadne, jestli za tyto prodlevy nemůže získat odškodné. Podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, se sice lze domáhat náhrady škody, způsobené státními orgány (tj. vodoprávním úřadem), avšak za splnění několika podmínek. Samotný obsah nesouhlasného závazného stanoviska totiž nelze samostatně napadnout. Odpovědnosti za škodu je možné se domáhat až za předpokladu, že:

  • bude vydáno rozhodnutí stavebního úřadu, kterým bude žádost o vydání územního rozhodnutí/stavebního povolení zamítnuta s ohledem na nesouhlasné závazné stanovisko,
  • bude zamítnuto odvolání proti takovému rozhodnutí stavebního úřadu,
  • bude podána správní žaloba proti předchozím dvěma zamítavým rozhodnutím a bude úspěšná, tj. bude vydán rozsudek, ve kterém bude konstatována nezákonnost předchozích rozhodnutí.

Ani celý tento proces však nemusí být zárukou, že se náhrady škody dotyčný domůže, protože rozsudek je teprve podkladem pro žádost o náhradu škody. Je to tedy běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem.

Jedna odpověď na „Protipovodňová opatření – další důvod proč se v Brně nestaví“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.