Jde o kriminální činnost, o které se bohužel v médiích tolik nemluví, ale to neznamená, že u nás neexistuje. Naopak. Každoročně se opakuje a je velmi obtížné ji odhalit.
Pár konkrétních údajů
Z webu a informací od České společnosti ornitologické (ČSO) plyne, že v roce 2020 bylo zaznamenáno 33 otrávených dravců (mezi nimi druhy jako káně lesní, luňák červený, orel mořský). Číslo je podobné roku 2019. Existuje tzv. psí jednotka, která ročně vyjíždí k několika desítkám nahlášených případů. Zdokumentovala a předala policii už 94 případů, jejichž obětí se stalo 250 zvířat (stav ke konci dubna 2021). Aktuálně nejvíce postižené regiony jsou Jihomoravský kraj a Vysočina. Mj. se ubližuje i menším ptákům jako je ledňáček říční, puštík bělavý, kos černý nebo jiřička obecná.
Co je motivem travičů
Traviči se dají rozdělit na dvě skupiny. První skupina představuje osoby s myšlením nastaveným jinak než má většina společnosti. Jsou „zaseklí“ v minulosti a odkazují na dlouholetou tradici, kdy likvidace ptáků a šelem byla běžná. Nejsou si vědomi toho, že se dopouští trestné činnosti. Jed tedy může primárně mířit na invazivní druhy šelem, ale odnesou to často ptáci.
Druhá skupina tráví ptáky zcela vědomě s tím, že porušují zákon, ale mají pocit beztrestnosti. Profil typického pachatele a tedy i typický motiv však doposud není znám, neboť se pachatelů podaří vypátrat jen minimum.
Co dělat, když najdete otráveného ptáka
Pokud pták ještě žije, okamžitě mu poskytnout první pomoc – tzn. zavolat na linku zvíře v nouzi a sdělit nález s určením polohy. Záchranáři pak mohou ptáka ještě zachránit, pokud mu zavčas podají protijed atropin. Rozhodují však minuty.
Pokud je už pták mrtvý, na nic nesahat, místo nafotit, zavolat policii a také ČSO. Policie však případ bude šetřit jen tehdy, pokud bude existovat důvodné podezření na otravu, což může být, když:
- je v okolí více mrtvých zvířat/ptáků
- je na mrtvolách mrtvý hmyz
- je poblíž návnada
- je zvíře/pták v typické křečovité poloze
- jde o známou travičskou oblast
- se najdou pasti, stopy zastřelení …
Ptáci jsou nejčastěji tráveni karbofuranem, který je od roku 2008 v celé EU zakázaný. Tzn. že pachatelé ještě čerpají ze svých starých zásob anebo si ho obstarávají na černém trhu.
ČSO pomáhá
Velkou zásluhu na tom, že se vůbec o tématu konečně mluví a tato trestná činnost se začala čím dál tím více stíhat, má ČSO. Nejenže má tzv. psí jednotku, která otrávené ptáky vyhledává, ale snaží se také školit policisty, státní zástupce a soudce a problematiku medializuje. Problém totiž není na straně nedostatečné legislativy (naopak – lze uložit poměrně vysoké tresty), ale na straně její nedostatečné aplikace. Jinými slovy, když už se nějaký případ ocitne před vyšetřovacími orgány, nepovede se shromáždit dostatek důkazů pro odsouzení pachatele a případ je odložen, nebo je pachatel obžaloby zproštěn.
První odsouzený pachatel v ČR
Přelomový rozsudek byl vynesen až po několikaletém úsilí ČSO, a to dne 29. 4. 2021 u Okresního soudu ve Strakonicích. Vůbec poprvé byl totiž v ČR někdo odsouzen za trávení divoce žijících ptáků. Muž byl uznán vinným ve všech třech bodech obžaloby – neoprávněné nakládání s volně žijícími zvířaty, přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu a týrání zvířat. U soudu svědčila i psovodka ČSO. Muž se sice odvolal, ale neúspěšně. Odvolací soud potvrdil rozsudek s trestem 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku. Více zde.
Bližší informace k tématu najdete v 7. díle Ornitolog na drátě.