Nedávno vyšel článek o tom, že v blízkosti vily Tugendhat přibyl nepovolený moderní dům. Sousedé na jeho realizaci stavební úřad upozoňovali, ale ten nekonal. V našem státě naprostý standard. Ve zprávě MMR (k roku 2018) se uvádí, že na černo vznikla každá 10. stavba: řádně bylo povoleno 70 211 staveb. Dalších 6 647 staveb získalo povolení dodatečně a u 397 staveb nařídily úřady jejich odstranění. Na černo se přitom staví kvůli vícero důvodům – nedostatečná právní úprava, bezohlednost samotných stavebníků, ale také právě nečinnost stavebních úřadů.
Jak se proti černé stavbě správně bránit
Černé stavby se nepromlčují, proto je možné i po několika letech na takovou stavbu upozornit:
1. Pokud budete mít podezření, že určitá stavba vzniká nebo už stojí bez povolení, podejte podnět na stavební úřad. Do podnětu přitom výslovně uveďte, že chcete být o výsledku prošetření podnětu do 30 dní informovaní, stavební úřad je pak povinen vám odpovědět.
2. Pokud vám stavební úřad odpoví, že se podnětem nebude z nějakého důvodu zabývat, nebo vám třeba neodpoví vůbec, podejte k jeho nadřízenému orgánu (většinou krajskému úřadu) žádost o opatření proti nečinnosti.
Do nedávna se přitom nedalo dál bránit, pokud ani krajský úřad nekonal.
3. V březnu tohoto roku však vydal Nejvyšší správní soud (NSS) precedenční rozsudek. Do té doby tedy platilo, že se nešlo účinně bránit, pokud stavební úřad černou stavbu ani na podnět neřešil. Podle soudů neexistuje v takovém případě nárok na zahájení řízení. Podstatou by však neměl být nárok na zahájení řízení, ale skutečnost, že by stát měl chránit dotčená práva. Rozšířený senát NSS tuto argumentaci uznal, a proto již platí, že proti faktické nečinnosti správního orgánu se lze bránit žalobou proti nezákonnému zásahu, tj. pokud vám stavební úřad na podnět nebude dostatečně reagovat, lze zkusit podat tuto správní žalobu.
Co s černými stavbami zamýšlí nový stavební zákon
I když je nad novým stavebním zákonem zatím stále jeden velký otazník, právní úpravu ohledně černých staveb mění.
Aktuálně platí, že dodatečná legalizace černých staveb je možná po splnění zákonných podmínek (§ 129 odst. 3 stavebního zákona): stavebník prokáže, že:
- není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,
- není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
- není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.
V případě schválení nového stavebního zákona by však mělo platit, že vlastník nebo stavebník bude muset prokázat, že ve vztahu k černé stavbě jednali v dobré víře. To může konkrétně znamenat, že vlastník nebo stavebník budou muset nějakým způsobem doložit, že např. byli někým uvedeni v omyl, že povolení bylo vydáno.
Náklady na odstraňování staveb přitom doposud musí hradit obce (když nejsou uhrazeny vlastníkem či stavebníkem dobrovolně, což v drtivé většině nejsou a je potřeba vést exekuční řízení). I to je jeden z důvodů, že se v konečném důsledku stavby skoro vůbec neodstraňují. Podle nového stavbeního zákona by však demolici měl hradit stát.