Jak podpořit cyklodopravu v Brně?

Nedávno se v Brně konala veřejná diskuze na téma „Brno, město, kde se dobře jezdí na kole?“. Debatovalo se o zkušenostech politiků městských částí v prosazování bezpečných cykloopatření nebo třeba o tom, jak rozvoj cyklodopravy aktuálně na úrovni magistrátu (ne)funguje. V debatě zazněly podnětné myšlenky, o které bych se s vámi ráda podělila.

Akci zorganizoval spolek AutoMat spolu se spolkem Brno na kole. Hosté byli Jana Drápalová, starostka Brno-Nový Lískovec, Petr Kunc, místostarosta Brno-Židenice, Marek Lahoda, místopředseda Komise dopravní Rady města Brna a předseda spolku Brno na kole a Vratislav Filler, člen Komise Rady hlavního města Prahy pro cyklistickou dopravu a člen spolku AutoMat.

Úvodem padlo, že městské části Brna mají v oblasti cyklodopravy omezenou pravomoc. O cyklodopravě se fakticky rozhoduje spíš na úrovni města. Městské části však mohou alespoň ovlivňovat umístění dopravního značení. Starostce Drápalové se třeba osvědčilo, že pokud měla policie s umístěním dopravní značky na určitém místě problém, pozvala si je na místo v inkriminovanou dobu (např. když jdou děti do školy). Policie poté mnohdy názor změnila a dopravní značení povolila.

S cykloobousměrkami to je (byl) ovšem větší oříšek. Proč? Protože policie v Brně zastává obecně názor, že cykloobousměrky je potřeba rušit kvůli bezpečnosti a plynulosti dopravního provozu. Bohužel, stanovisku policie Magistrát z nepochopitelného důvodu přikládá značný důraz, i když jde pouze o podkladové stanovisko, nikoliv o stanovisko závazné. Diskutující se shodli, že překonat takový názor policie je často problém. Byla zmíněna konkrétní kauza, která vygradovala soudním sporem, přičemž soud dal za pravdu spolku Brno na kole – stanovisko policie bylo nedostatečně odůvodněno, stejně jako samotné rozhodnutí o zrušení cykloobousměrek. V souvislosti s touto kauzou byla podána také interpelace prostřednictvím poslance Válka na ministra dopravy s dotazy namířenými proti často nelogickému a nesystematickému postupu policie. Na odpověď se prozatím čeká.

Zajímavá byla také informace, že Praha je v cyklodopravě od Brna cca o deset let napřed. Zárodek pro podporu cyklodopravy v Praze se objevil už v roce 2010, kdy vzniklo oddělení bezmotorové dopravy. Toto oddělení se pak dál za Pavla Béma rozvíjelo. K rozvoji přispěla i Technická správa komunikací (obdoba Brněnských komunikací). Do roku 2016 sice nebyly na projekty peníze, ale od toho roku se situace změnila. Nyní jsou jak peníze, tak se chystají projekty. Praze v tomto směru proto můžeme jen závidět.

Pokud bych tedy měla z debaty vypíchnout, co si vzít k srdci a jak zkusit cykodopravu v Brně „nakopnout“, je podle mě zapotřebí:

• Polická vůle a politická odvaha vytvořit protiváhu automobilové lobby
• Tomu může napomoci vytvořit po vzoru Prahy odbor cyklodopravy
• Vytvořit tlak na místní politiky zezdola – občanská angažovanost
• V novém územním plánu opatření pro cyklodopravu zezávaznit, např. cyklostezky vymezit jako veřejně prospěšnou stavbu
• Skrze poslance podávat opakovaně interpelace na ministra dopravy, dokud se situace nezlepší
• Podpora spolků pro cyklisty, účast na akcích pro cyklisty, šíření osvěty

Myslím si, že pokud k těmto krokům nedojde, bude mezi cyklisty a automobilisty v Brně nadále panovat nevraživost (někdy i opodstatněná), protože přiznejme si, že město ani jedné z těchto skupin prozatím žádné příznivé podmínky a dlouhodobou koncepci pro jejich existenci nevytváří.